vimperk,jižní čechy,regionální zpravodajství,šumava

V daleké americké Arizoně v těchto dnech nabírá síly a formu pro letošní závody vimperská rodačka a přední česká bikerka Tereza Huříková.

Vítězka Světového poháru horských kol žen do 23 let z roku 2008 podepsala pro nadcházející sezonu dvouletou smlouvu s nově vzniklým německým týmem Central Haibike. Netají se tím, že chce odčinit nepříliš povedený loňský rok. Poprvé se na start závodů postaví 6. března na Kypru.
I za velkou louží v arizonském Tucsonu myslí Tereza Huříková na rodné město, příznivce a fanoušky. Dnes se připomněla na svých webových stránkách článkem, který exkluzivně poskytla k přetištění redakci vimperk.eu. Děkujeme a nabízíme jej našim čtenářům.
Přiložené fotografie ukazují, v jakých podmínkách Tereza Huříková v Arizoně trénuje.

Ohlédnutí za zimou 2010
Je leden, a tak je na čase trochu rozhýbat ledové kry ve stojatých vodách mých zamrzlých stránek :) Ač u nás doma v Čechách ještě zima vládne, já už jí mám jen ve svých vzpomínkách a s opálenými proužky podle cyklistického oblečení na ni tady v arizonském Tucsonu vzpomínám...
Letošní konec roku mi přinesl opět mnoho nečekaných změn, přesto jsem na ně byla mnohem připravenější než před rokem...
Po roční spolupráci s Jižany, jsem své ruce stáhla zpět, blíže domovu. Tým Španělů se jevil jako slibné zázemí do konce olympijského roku 2012, nakonec se naše spolupráce zkrátila na jediný rok. Nejsem z toho nešťastná, neberu to jako krok vedle. Každý krok je zkušenost, která se hodí do budoucna. O to víc si pak člověk rozmyslí další nabídky a uvědomí si, že ať bude sebeopatrnější ve svém rozhodování, vždycky bude riskovat. Bez rizika ale není úspěchu.
Nebýt toho kroku, nepoznala bych úžasného kamaráda Sergia Mantecona, který mi v uplynulém roce moc pomohl, nepoznala bych vůbec kulturu toho národa, jeho zvyky a tradice a v neposlední řadě bych se nenaučila trpělivosti :)...
Další závan jihu, byl můj italský trenér Domingo Copelli. I naše spolupráce skončila, ač jsme jí oba předpovídali delší život. Tento člověk mi věnoval svůj čas a všechny své trenérské znalosti každičký den, naučil se kvůli mně, a asi i díky mě, anglicky. Prožila jsem v jeho společnosti a týmu Hard Rock, ve kterém působí, hodně soustředění i závodů a na ty časy budu vždycky ráda vzpomínat. Domingo je můj přítel a na věky bude, stejně jako všichni mí ostatní italští přátelé! Byla to pro nás pro oba výzva a velká zkušenost. Nadešel však čas, vrátit se zpět do našich krajů, komunikovat s trenérem opět rodnou řečí a mít ho na dosah...
Proto jsem letos podepsala smlouvu s novým týmem CENTRAL HAIBIKE PRO TEAM (www.haibike.de), začala spolupracovat s trenérem MUDr. Karlem Martínkem (www.cyklotrenink.com) a našla si opravdu schopného sportovního psychologa.
Toto jsou změny, ze kterých mám opravdu radost a cítím, že mi každá z nich už teď dodává sílu a motivaci tvrdě pracovat. Je příjemné pociťovat na sobě ta malá zlepšení, která sice pomalu, ale jistě přicházejí.
Jsem také šťastná, že některé vztahy zůstávají nadále neporušeně pevné...nadále budu spolupracovat s osobními partnery Česká spořitelna, Alpine Pro, Craft a Allivictus ! Tato čtyřka stojí při mě v dobrém i zlém, v úspěchu i prohře, jako tři mušketýři! Společně se nevzdáváme a bojujeme dál! Za tuto důvěru jim chci velmi poděkovat, moc si ji vážím! A opravdu se těším na další příležitosti, jim to vrátit!
V půlce prosince, po podpisu smlouvy a prvním týmovém focení v německém Schweinfurtu jsem odjela do mého rodného kraje...do lásky mého srdce...Šumavy! Tam jsem, samozřejmě již pod taktovkou pana Martínka, týden trénovala převážně na běžkách. Bydlela jsem přímo v centru šumavského běžeckého lyžování, na Zadově, který hlavně Katka Neumannová tak proslavila. V překrásném penzionu Pod Klostermannovou skálou (www.ubytovani-zadov.cz) úžasné hostitelky Dáši Voldřichové, jejíž pohostinností a péčí mi vytvořila luxusní podmínky pro zvládnutí náročného tréninkového programu. Moc jí za to děkuji!
Denně jsem klouzala po známých trasách, kde jsem prožila velký kus mého života ...
Bylo to nepopsatelné jet přes místa, která jsou mi teď tak vzdálená a přesto se cítit, jako bych tam byla naposledy včera. Potkávat ve stopě známé a kamarády, které jsem tak dlouho neviděla a přesto jsou stále stejní...Každý den jsem toužila vidět všechny mé oblíbené kouty Šumavy...Prameny Vltavy, Černou horu, mou zpovědnici Zhůří, Kvildy, Zlatou Studnu, Pláně, ...není pak divu, že z toho byly denně 3-4 hodiny běhu na lyžích a k tomu pravidelné válce. Neodpustila jsem si pak na závěr svého pobytu speciální rozloučení...s čelovkou na hlavě klouzat nocí hlubokými lesy za svitu kulatého měsíce...nádhera...zas se k tobě vrátím, Šumavo!
Po návratu zpět na Moravu jsem ještě naposled vzala lyže a vyjela na Pustevny, abych se nadobro rozloučila se sněhem a běžkami...Ač zmlsaná luxusními nekonečnými stopami na Šumavě, moc jsem si to užila a jen nerada dávala tomuto zimnímu sportu sbohem.
Pak už jen sbalit pořádně do krabice nový Haibike a nezapomenout nic důležitého přibalit do tašky, co by v daleké Arizoně během dvouměsíčního pobytu mohlo chybět .... a nový rok 2011 může začít!

http://www.terezahurikova.com/
http://www.facebook.com/group.php?gid=306165267900