Miniatury: Dobršská brána

Dobršská brána

 

dobr1     Jedeme s Olívií na skvělý festival soudobé vážné a alternativní hudby Dobršská brána. U Nuzína navštěvujeme Martinu a Lenku, které tam žijí ve dvou maringotkách jen se zvířaty. Obě si hlídají svoji nezávislost. Mají to k sobě navzájem necelý kilometr. Martina chová ovce, kozy, husy, indické běžce. Má i dva osly Roberta a Máňu. Robert se nechá drbat na hlavě, líbí se mu to, ani se nehne.

     Lenka má devatenáct koček a tři cemanské slepice. Vlastně jsou to slepice dvě a hlídá je kohout. Slípky se jmenují Božka a Bohuna, kohout Kadel. Viděli jste někdy cemanského kohouta? Je černý jak uhel, má černé oči, hřebínek, peří, jen ocas se mu ve slunci temně kovově leskne. Dokonce má černé maso, vnitřnosti i kosti. Také každou kočku si Lenka pojmenovala. Když sedíme u ní v maringotce, krouží kolem nás různobarevné oči a já najednou nevím: Jsou to oči kočičí či výří?

 

 

***

 

 

     Na festivalu se scházejí hudebníci z celého světa. Koncerty se odehrávají střídavě na pódiu u zámku a v kostele Zvěstování Panně Marii.

 dobr2    Jako první improvizuje na současnou violu i violu d’amore Garth Knox z Irska. U zámku jej střídá skvěle improvizující svérázné trio interpretů lidové hudby Mantaban3jo. Následuje je skupina hudebníků, která si říká poeticky Prázdné hory jsou plné větru a deště a skládá se z hudebníků z U.S.A (perkusista Hearne Gadbois, který koncertoval a nahrával například s Patti Smith nebo Suzanne Vega), Finska (kontrabasista Eske Mäkinen), Japonska (hráč na flétnu šakuhači Seizan Kenji Osako) a České republiky (Anna Romanovská). Poslední koncert, který začíná v kostele ve 22 hodin, spojuje barokní hudbu s free jazzem. Na kontrabas hraje energický Barry Guy ze Švýcarska a na violu Maya Homburger z Velké Británie, která působí ve věhlasném souboru English Baroque Soloist Johna Eliota Gardinera.

     V sobotu nás čeká dalších šest koncertů. První se představuje v kostele hráč na kontrabas Petr Tichý. Ke své produkci má po ruce audio mixer, za chvíli má posluchač pocit, že tu hrají kontrabasisté tři. Přibírá si ke spolupráci bosého hipísáka z Nového Zélandu, který prý žije kousek od Dobrše a umí hrát skvěle na kytaru. Po něm unáší obecenstvo nejen svojí hudbou, ale i éterickým štíhlým zjevem houslistka a hráčka na japonský strunný nástroj kotó Anna Romanovská, která spolupracuje mimo jiné též  Orchestrem Berg. Před kaplí svatého Jana a Pavla zpívá Gabriela Vermelho. Doprovází ji na akordeon Jakub Jedlinský. A znovu se přesouváme k zámku, kde svým živým pohledem okouzluje posluchačky charismatický Garth Knox se svým Saltarello Quartetem. Na druhou vilou hraje Julia Robertová. Kvartet doplňují cellistka Agnes Vestermannová a perkusista Sébastien Clement, oba z Francie. Norské uskupení Nils Okland Ensemble má zpoždění, prý letadlo se někde zdrželo. Ale hudba nás dokáže rozproudit a hardangerské housle zní skvěle. Hudební proud se line na pomezí lidové hudby a punku a jen můj věk a fakt, že všichni klidně sedí, mi zabraňuje, abych se dal do tance.

     Během přestávek mezi koncertem vyhrává na návsi ryze jihočeská dechovka z šumavského Podlesí Roštovanka. Pivo teče proudem a navozují se nová přátelství mezi hudebníky. Závidím jim jejich společnou řeč zapisovanou do mezinárodního jazyka not.

 

     ***

 

 
dobr3    Až po půlnoci jdeme s Olívií spát na pastvinu pod volnou oblohu. Daleko u Plechého se rozblikala bouře, přelétají meteory. Jeden z nich za sebou zanechává trojitou světelnou stopu. Na tu už moje oči nestačí. Můžeme si něco přát. A přejeme si, aby nás v noci nevypláchla bouře. Tu blýskavice skutečně hasne. Země je vyhřátá, nepotřebuju ani karimatku.

     Budíme se pod volnou oblohou. Hodiny na věži kostelíka pravidelně odbíjejí, místní pamětník a kronikář Ludvík Rezek říká, že si podle nich můžeme nařídit i své hodinky. Slunce vychází. Den bude opět horký. Nad hlavou nám krouží jiřičky. Obchází nás osaměla slepice, hledá něco k snídani, tu a tam si zobne, pro sebe tichounce zakvoká, jako by komentovala své pátrání po potravě. V uších mi doznívají tóny včerejších koncertů, především zvuk violy d’amore, to, jak sedm strun, na které se hraje smyčcem, doplňuje svým hlasem sedm strun rezonančních.

 

Text: Roman Szpuk

Foto: Josef Pecka & internetové zdroje

 


 

MINIATURY Romana Szpuka :

 

1. Uplakaný čert

2. Hrušky 

3. Vánoční vzpomínka

4. Co všechno ten nástroj dovede

5. Nešahej na ten sníh

6. Otto Hrdina

7. V údolí Losenice 

8. Pavoučice sněžná

9. Šla Kačenka podle vody

10. Vzpomínka na Krýmuse

11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati

12. Letící oblaka

13. Pan Kodýdek

14. Cesta pulsu

15. Život a smrt

16. Deštníky

17. Poklady

18. Krucifixy

19. Velikonoční vejce

20. Koza v kapli

21. Kolečka vypálené trávy 

22. Boubínská noc

23. Ovečky

24. Bratři Kazarovi 

 25. Domov

26. Táta

27. David je fatalista

28. Noční bouřka na Boubíně

29. Fenka a okoun

30. Duha

31. Žluna

32. Rehabilitace

33. Bez střechy

34. Jako bílý šátek

35. Nepoučitelní

{jcomments on}