Miniatury: Na cello hraješ

Na cello hraješ

 

     Chtěl bych vidět ta tajená plátna, jejichž tvůrce si otírá perka a štětce do listů mlečů,

maly polec     chtěl bych slyšet dialog dvou krkavců. Jeden letí přímo, takřka bez mávnutí křídel, druhý poněkud pod ním, co chvíli stáhne křídla k sobě, s krkavčím výkřikem udělá divokou obrátku dolů, nabere vzduch a nechá se vynést opět do výše,

     chtěl bych mít v žilách na chvíli krev říjícího jelena, co vyhnání z lesního chrámu, zasvěceného bohyni Seléné, předěšené kostelní panny,

     chtěl bych se stát jednou z ovcí na ranním Zhůří. Dlí tu v ještě sotva znatelném rozbřesku pospolu, dívají se na mne. Ptám se jich, ony odpovídají:

 

Kde máte pastýře,

ovečky ze Zhůří?

Odešel za ženou,

za lunou, za růží.

 

     Chtěl bych se zmenšit a strávit noc pod kloboučkem lysohlávky,

     chtěl bych se vracet po molu paprsků nízkého slunce do temného nitra smrčiny, za chůze hladit kůru a nebát se, že v hloubi lesa číhají už jen tůně prázdnoty,

     chtěl bych po úmorném dni dojít na chalupu Najmanku, tam tě zastihnout, jak cvičíš na cello. Za prasklým okenním sklem, zdobeným pavučinami ve tvaru průsvitných plachetnic, pozvedá planá třešeň svoji korunu podzim od podzimu výše. Barevné listy připomínají zavěšené svítící ryby, které si někdo suší v paprscích babího léta. Stojím za tebou, pleť ti ozařují plameny svící, které přebírají roli dne. Na okenním parapetu leží dva křemeny, zarážky, aby průvan nepřibouchl okna, když se větrá. Ty teď leží na notách, které zatím nepotřebuješ. Nebo už?


     Přinesl jsem z podzimní louky modrý květ zvonku a zaplétám ti ho do vlasů, zatím, co hraješ pomalé adagio ze sonáty již dávno zapomenutého skladatele. Zvonky budou brzy posledními stopami léta na zežloutlých vyprahlých loukách. Tím více vynikne jejich osvěžující hloubka. Beru si uhel, kreslím les bez barev, který tvoří jen světlo a stíny. Ty věčné gabrétské interiéry, úkryty, záštity, ta útočiště, z nichž nevede cesta dál.


 


 

Text a kresby uhlem Roman Szpuk  

 

 

1. Loučení s Friederike

2. Krátká zastavení   

3. Oheň tání 

4. Nesouvislý dialog  

5. Něžné objetí

6. Mráz a srdce

7. Tichá křídla

8. Co si myslí planety 

9. Bezejmenný potok 

10. Pouť okolo andělky 

11. Město je jiné 

12. Osamělci 

13. Staří a mladí 

14. Zpáteční cesta 

15. Chodím furt v pantoflích 

16. Toto místo 

17. Celé jaro  je erotické  

18. Na Brantlově dvoře

19. Socha Rodina 

20. České středohoří a Šumava 

21. Hýlové a blesk  

22. Bělásek a děti  

23. Omývání barev 

24. Bolest křídel  

25. Slunovratova noc 

26. Květina nezradí svůj květ

27. Barvy čaje  

28. Ještěrčin ocácek 

29. Střet dvou vášní 

30. Zatmění  

31. Pavlínka

32. Perseidy 2018

33. Sarančatům sklaplo

34. Prokletí milenci 

35. Zanechávaje příbytek otevřený  

36. A měla jsem tě ráda? 

37. Vážka rudá 

38. Kohlschachten  

 

 


 

 

MINIATURY Romana Szpuka 2017 :

  

1. Uplakaný čert

2. Hrušky 

3. Vánoční vzpomínka

4. Co všechno ten nástroj dovede

5. Nešahej na ten sníh

6. Otto Hrdina

7. V údolí Losenice  

8. Pavoučice sněžn 

9. Šla Kačenka podle vody

10. Vzpomínka na Krýmuse

11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati

12. Letící oblaka

13. Pan Kodýdek

14. Cesta pulsu

15. Život a smrt

16. Deštníky

17. Poklady

18. Krucifixy

19. Velikonoční vejce

20. Koza v kapli

21. Kolečka vypálené trávy 

22. Boubínská noc 

23. Ovečky

24. Bratři Kazarovi  

25. Domov

26. Táta 

27. David je fatalista

28. Noční bouřka na Boubíně 

29. Fenka a okoun 

30. Duha 

31. Cestou z Najmanky na Radost 

32.Žluna 

33. Rehabilitace 

34. Bez střechy

35. Jako bílý šátek 

36. Nepoučitelní

37. Dobršská brána 

38. Hvězdy a psík 

39. Malá ťapkající holčička 

40. Zářijové plody 

41. Buchingerův dvůr  

42. Pouť na Luzný 

43. Jaké má oči?  

44. Nejmanka u Hrbu  

45. První sníh  

46. Úplňková noc 

47. Jepice 

48. Herwart a Empedokles 

49. Dálky na dosah 

50. Lidská zima

51. Gráve Gabréta 

52. Flöhturm 

53. Blízkosti opuštěných

{jcomments on}