Cihelna, nebo Billa?

Doslechl jsem se zprávu, která mě přímo zaskočila. Z kulturního stánku, ve kterém se pořádají nejen plesy, ale krásná vystoupení kapel, a ve kterém se konají koncerty dechovky naší ZUŠ, se má po přestavbě stát další nadnárodní teletníček.

 

Upozorňuji, že se jedná o zprávu neověřenou, ale podle zdrojů, ze kterých mi byla tlumočena, je pravděpodobná. Původní místo, kde měla Billa stát, se změnilo v prostor zakázaných radovánek a smetiště. Podle fotografií, které máte možnost shlédnout, je i hojně navštěvováno. Vybouraný otvor ve zdi vypadá jako vstup do pekla. Co skrývá za tajemství, lze jen těžko popsat. Nadnárodní investor pravděpodobně viděl tu naprostou devastaci již dříve vyhlédnout objektu a ohlédl se na druhou stranu ulice. Tak zachovalou a velkou stavbu by bylo přece škoda nevyužít.

 

{gallery}vimperk/2013/brezen/billa/{/gallery}

 

Je pravdou, že historie Cihelny je dosti zajímavá. Nejprve postavena jako náhrada za zbouraný Lidový dům, který musel přestoupit stavbě přeložky silnice. Pro svou finanční náročnost na údržbu a energii přeměněna na nákupní středisko, které však zkrachovalo. Střídání majitelů také stavbě nepomohlo. Pak se našli současní spolumajitelé, kteří ji v dražbě koupili a uvedli do původního účelu. Jenže teď ta zpráva, že zde bude znovu obchodní dům. Pokud se zakládá na pravdě, ať se majitelé vyjádří a potvrdí šeptandu. Jestli jde jen o výmysl nějakého vtipálka, nebo snad závistivce, rád se majitelům Cihelny omluvím. Platí ovšem jedno pořekadlo: mlčení je souhlas. O potřebě dalšího nadnárodního Te….. ve městě silně pochybuji.

 

Karel BERÁNEK

 

 

Vyjádření jednatele společnosti Coating CZ, s.r.o.,vlastníka objektu, Ing.Milana Straky:

 

Pane Beránku, myslím, že v náhledu na Cihelnu, bychom našli řadu styčných bodů. Nepovažujeme ji za ryze soukromý majetek, do kterého nikomu nic není. Dobrovolně respektujeme, že si ji Vimperané sami postavili a že obdobně jako les nebo krajina má svůj význam i pro další lidi. Proto Vám odpovídám a nijak se na Vás nezlobím.

 

Faktem se stalo, že budoucnost sálu v Cihelně je otevřená. Pod vlivem zkušeností posledních několika let čím dál tím více zvažujeme, že se začneme chovat ryze komerčně a zvolíme takovou formu využití, která bude pro nás ekonomicky výhodnější a ve svých důsledcích přivede další zákazníky i pro ostatní podnikatele působící v Cihelně /stávající i další budoucí nájemce/ a zvýší atraktivitu Cihelny i pro další nakládání. Jsme si samozřejmě vědomi, že likvidace sálu jeho přeměnou na obchodní prostor, je z hlediska objektivních potřeb Vimperska jemně řečeno hloupost. Jenže zájem o využívání sálu s největší kapacitou v prachatickém i v sousedních okresech, s vynikající akustikou, s ojedinělým zázemím pro návštěvníky i účinkující a s výkonnou vzduchotechnikou, klesl na minimum, a to hned z řady důvodů.

 

Pořadatelé zábavních hudebních akcí jsou odrazováni tím, že by měli Městu Vimperk odvádět poplatek ze vstupného, který u větších, ale pouze několik málo hodin trvajících, akcí může být řádově srovnatelný s vlastním nájemným za sál.

 

Město Vimperk, pro které je rozhodující místo, kde a co pořádat /řekl bych spíš nepořádat/, v Cihelně již několik let nepořádá nic. Stejně jako jiné organizace využívá jiné kapacitně mnohem menší sály. Je tendence akce dělit, aby se do menších prostor vešly, nebo se omezuje jejich dostupnost pro obyčejné občany – viz např. zveřejněná zkušenost pana Košky, na kterého se, stejně jako na mnoho jiných, nedostaly lístky na atraktivní divadelní představení. V menších sálech dochází k překračování povolené kapacity – mnohdy vyloženě úmyslnému. Množství osob na jednotlivých akcích představitelé státní správy i samosprávy – zaměstnanci vimperského městského úřadu – v podstatě nekontrolují, což v některých případech i dopředu písemně potvrdí, aby dotčené uklidnili. Odmítají kontrolovat povinnosti, které sami dříve uložili. Ty pak na Vimpersku nejsou efektivně kontrolovány nikým a o to asi jde. O bezpečnost občanů se tak nikdo nestará. Městské kulturní středisko šlo ještě dál a jak již víte, pro své akce raději používalo i černou stavbu, než aby využilo naši legální stavbu navíc s neskonale lepším zázemím pro diváky.

 

Často uváděným argumentem je cena. Zcela se pomíjí, že vztaženo na jednoho možného návštěvníka /kapacitu/ je cena nájmu Cihelny zdaleka nejvýhodnější. V důsledku velikosti své kapacity má Cihelna oproti všem ostatním vimperským sálům pravidelné roční náklady vyšší o více než 35.000,- Kč /bez DPH/ na různé revize a kontroly, které ostatní mít nemusí. To je cena za bezpečí.

 

Určité pozdvižení vyvolalo loňské zvýšení ceny pro plesy na cca 32.000,- Kč /+ DPH, které odvádíme státu/. Když ji porovnáme s cenami jiných dostupných sálů s kapacitou alespoň 400-500 osob /tedy stále hluboce pod Cihelnou/, tak při řádném započtení všech částí ceny zjistíme, že jsme zhruba na stejných penězích – při mnohem větší kapacitě a bez dodatečných nákladů na dopravu. Navíc s cenou v Cihelně se dlouho nehýbalo a všechny náklady šly nahoru.

 

Jak rostly ceny elektřiny a zemního plynu, ví asi každý. Shodou okolností se o tom tento týden psalo v celostátních novinách. Méně je známo, že oproti roku 2008 daň z nemovitostí, která je výhradním příjmem Města Vimperk, u Cihelny vzrostla o cca 80 % a dosáhla 31.476,- Kč ročně. Zvýšení cen tak bylo nevyhnutelné i přesto, že provedená technická opatření výrazně snížila provozní náklady oproti stavu, kdy Cihelna patřila městu.

 

O budoucnosti sálu rozhodne zájem o jeho využívání.