Ještě když se loučili, tak jim ve tvářích zářila spokojenost. Program včerejšího dne, kdy žáci literárně-dramatického souboru ZUŠ, pěvecký sbor, orchestr školy a hosté hned třikrát odehráli pohádkové představení (jedno pro školy a dvě pro veřejnost), byl pokaždé úspěchem, který by jim závidělo lecjaké profesionální divadlo. Celkem ho totiž hráli desetkrát a pokaždé před nabitým sálem. Vimperská Základní umělecké škola se včera loučila s pohádkovým repertoárem, jímž v adventní době poprvé potěšila diváky a mnozí z nich si nenechali ujít ani derniéru představení.
Indiánská pohádka Jak indián Pípsil spal a spal až se z toho …. a operka z dílny autorské dvojice Svěrák – Uhlíř v úpravě Petry Vališové O dvanácti měsíčkách patří k tomu nejlepšímu, co aktéři na jevišti předvedli. Z řad diváků byla slyšet, kromě dlouhotrvajícího potlesku, slova chvály ještě dlouho poté, co byly kostýmy zpět na ramínkách, ‘oheň’ uhasl a reflektory, směřující na prkna co znamenají svět, pohasly.
V sále MěKS se v hlavních rolích představili: Šárka Kasalová – Maruška, Tereza Malíková – Holena, Karolína Karasová – matka, Erik Ernest – ženich, pěvecký sbor ZUŠ pod vedení Kateřiny Falcníkové, orchestr ZUŠ pod vedením Pavla Vališe. Rolí dvanácti měsíčků se se ctí zhostili: Milan Sečanský, Roman Hajník, Jaroslav Starý, Bohuslav Fleišmann, Roman Toman, Jaroslav Pulkrábek, Petr Staněk, Karel Škvrna, Martin Vališ, Jan Kopf, Jan Hrdlička, Pavel Koldinský.
Při derniéře bývá většinou ‘někde něco jinak’. Symbolicky, na rozloučenou… Ani tady takové drobné ‘vylepšení’ nechybělo (však ředitel ZUŠ Pavel Vališ, chodil pravidelně kontrolovat, kdy to ‘překvapení’ nastane) – změny ročních dob se na jevišti nijak neobvykle neprojevovaly, sníh nenapadl ani se teplota nešplhala do letních výšek, oheň na jevišti byl také jen chladnou rekvizitou, zato ale pečené maso, které plnilo žaludky sedících kolem něj, rozhodně pravé bylo a také džbánek, který mělo u ohniště dvanáct spravedlivých ročních vládců, nezel prázdnotou…
“Už dlouho jsem nic tak hezkého neviděl… Tak to se jim povedlo snad ze všeho nejvíc…,” hodnotili předvedené výkony diváci, rodiče byli pyšní na své šikovné děti, všichni pak svorně oceňovali práci pedagogů a všech, kteří se na přípravách a provedení představení podíleli. Ale zároveň už se začali těšit na to, co jim mladí umělci připraví na příště. Nechte se překvapit! Určitě nebudete zklamaní.
-as, foto Zdeněk FORMÁNEK –
{gallery}vimperk/2014/unor/pohadka_vimperk_zus1/{/gallery}
