Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Návrh zákona není kompromisem


    NÁZOR JAROMÍRA BLÁHY: Ministr Chalupa a ředitel NP Šumava Mánek mystifikují veřejnost i poslance.

    Chalupův návrh zákona o (zrušení) NP Šumava není kompromisem a nebyl dohodnutý se všemi stranami. Ministr Tomáš Chalupa se snaží přesvědčit poslance a veřejnost, že jeho návrh zákona je kompromisem a byl dohodnutý se všemi stranami včetně vědců a zástupců ekologických nevládních organizací. Ve skutečnosti ovšem ministr do zákona nezapracoval ani jedinou připomínku, kterou u tzv. „kulatých stolů" vznesli zástupci Stínové vědecké rady a platformy ŠumavaPro. I přes písemné urgence je ministr zcela ignoroval.


    Hnutí DUHA předložilo ministerstvu rozsáhlé připomínky k zákonu během meziresortního připomínkového řízení. Ministerstvo však v návrhu provedlo pouze několik nepříliš významných změn, v některých paragrafech ho naopak ještě významně zhoršilo – například vypuštěním ochrany přírodních procesů z cílů národního parku.

     

    Chalupův návrh zákona o (zrušení) NP Šumava vpouští do chráněného území developery a umožní další zástavbu. Jiří Mánek a Tomáš Chalupa říkají, že jejich zákon nic takového neumožňuje. Ve skutečnosti je ovšem součástí ministrova návrhu právní klička, podle které ochrana přírody v národním parku už nebude mít přednost před developerskými projekty. Ochrana přírody má mít v národním parku prioritu – ale přehozením slovosledu v poslední větě „rozvoj obcí" dostane z tohoto pravidla speciální výjimku (§ 1 odst. 5). S jedním developerským projektem návrh zákona přímo počítá. Jde o výstavbu lyžařského areálu v jižní části parku – lanovky a sjezdovky na Hraničníku s příslušnou infrastrukturou. Kvůli projektu mají být vykáceny vzácné horské lesy v místech, kde žijí chránění rysi a hnízdí tetřevi, kteří jsou u nás na pokraji vyhubení.

     

    Ministrův návrh mění hranice třetí zóny, ve které není omezena stavební činnost tak jako v první a druhé zóně a obce zde mohou dosáhnout změnou územních plánů převedení pozemků na stavební parcely, jak se to v minulosti na mnoha místech stalo (Borová Lada, Filipova Huť ad.). Návrh nezvětšuje příliš celkovou rozlohu třetí zóny, avšak zásadní jsou změny v jejím konkrétním vymezení. Někde návrh převádí třetí zónu na druhou, ale naopak výrazně rozšiřuje třetí zónu v lukrativních lokalitách, jako je např. Modrava, Filipova Huť, Srní, Jelenov, Stožec, Jelení Vrchy, Strážný, Kvilda, Rejštejn, Borová Lada ad.

     

    Návrh také vypouští pravidla pro stavební činnost, která jsou v platném nařízení vlády o vyhlášení národního parku z roku 1991 a jež stanovují investorům a projektantům povinnost „dbát, aby architektonické řešení staveb nebo jejich změn navazovalo na charakter národního parku a jeho stavební tradice z hlediska estetického začlenění staveb do krajiny".

     

    Chalupův návrh zákona o (zrušení) NP Šumava pouští těžařské firmy i do nejcennějších oblastí dosud ponechaných přírodě. Ministr a ředitel parku tvrdí, že rozšiřují první zóny a zlepšují tak ochranu. Ovšem zvětšují první zónu pouze na papíře, zatímco ve skutečnosti území ponechané přírodě, dosud složené z první a části druhé zóny, podstatně zmenšují (z 30% na 22%).

     

    K územím dosud ponechaným přírodě, do kterých má ministrova nová zonace pustit těžařské firmy, patří některé z nejkrásnějších částí Šumavy: kaňon Křemelné, prales na Smrčině, oblast Ptačího potoka v Modravských slatích, lesy Radvanovického hřbetu či některé části Kvildských a Hornokvildských slatí (část Jezerní a Mezilesní slatě). 

     

    Návrh ministra Chalupy zvětšuje a sceluje první zóny ze současných 13% na 26,5%. Zároveň ovšem má být na části navrhované první zóny povoleno kácení (4,2% rozlohy parku), takže skutečná rozloha území ponechaného přírodě je pouze 22,3%. Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že kácení v části první zóny je pouze v okrajových částech a jen dočasné. Avšak v návrhu zákona je definované časové omezení těžby „do doby, kdy bude na celém území národního parku dosaženo základního stavu kůrovce". Takzvaný základní stav kůrovce je ovšem daný technickou normou pro hospodářské lesy, které na celém území národního parku nemůže být dosaženo. Z mapového vymezení zonace v příloze zákona je rovněž zřejmé, že se nejedná o okrajové lokality, jak tvrdí ministerstvo. Navíc současná zonace (13% první zóny), na kterou se ministr odvolává, už mnoho let de facto neplatí - neodpovídá způsobu péče o lesy. Vznikla zmenšením a roztříštěním původní první zóny (vyhlášené při vzniku národního parku, jež tvořila 22% jeho rozlohy) v roce 1995 v době působení ředitele Ivana Žlábka. Byla kritizována vědci, ekologickými organizacemi a později i obcemi.

     

    Skutečná rozloha území, které mělo být po roce 2007 (a do velké míry skutečně stále ještě je) ponecháno přírodě, je 30% a tvoří je části současné první i druhé zóny. Předchozí ředitel František Krejčí ovšem vydával nesystémové výjimky, které umožnily v tomto území jednorázově porazit převážně jednotlivé stromy nebo malé skupiny stromů. Hnutí DUHA vydávání výjimek kritizuje, ale upozornilo, že ředitel parku Jiří Mánek a ministr Tomáš Chalupa jich nekorektně zneužívají ke zpochybnění rozlohy území ponechaného přírodě a dokonce přitom navíc manipulují s čísly. Ještě za ředitele Jana Stráského bylo ponecháno přírodě 26% území parku. Ministr Tomáš Chalupa je chce dále zredukovat na 22%.

     


    Návrh zákona o Národním parku Šumava z dílny ministra Chalupy je ve skutečnosti návrhem na jeho zrušení. Umožňuje v něm developerské projekty a další zástavbu. Do části území, které bylo dosud ponechané přírodě, pouští těžařské firmy. Přitom se jedná o perly šumavské přírody, jako jsou horský prales na Smrčině, kde žijí tetřevi, kaňon Křemelné s vydrou, oblast Ptačího potoka v Modravských slatích a mnohé další. Ministr Tomáš Chalupa a ředitel Jiří Mánek z ODS se přitom snaží různými manipulacemi a žonglováním s čísly namluvit poslancům a veřejnosti, že jejich zákon je dobrý. 

     

    Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha

     

    Sdílet





    Komentáře   

     
    #3 Martin 2013-05-11 19:29
    neplěťte si výstavbu ve městě se stavbou ve volné krajině.
    Pro Bláhu jsou těžaři ti, co kazí kůrovcem napadené dřevo a developeři ti co postaví kadibudku. Jediné 2 slova kterýma se umí ohánět , těžeři a developeři. Byl jste se někdy podívat na místa zničená kůrovcem ?? Asi ne..
    Citovat
     
     
    #2 Martin Lavay 2013-05-09 16:00
    Martine! To je naopak moc dobře, že ještě pořád existují lidé (Jaromír Bláha), kterým nedávají pochybné snahy developerů a těžařů spát a patří jim za to naopak veliký dík. Jako vimperský rodák žijící na Moravě sleduji dění kolem Šumavy s nadhledem a vidím i to, co právě svými slovy potvrzujete: že už boj o zachování Šumavy mnohé otravuje, sledovat nekonečné půtky je pro mnohé únavné a „ekoteroristé“ a zelení radikálové jsou mnohým čím dál tím protivnější. Jenomže… pokud ekologičtí radikálové umlknou, unavený dav starousedlíků nad vším - jako Vy - mávne rukou a developeři a těžaři dostanou povolení se do Šumavy zakousnout, pak… Pak to bude krutě nevratný proces! Už jste například někdy viděl, že by se někde zpět ozeleňovaly zastavěné plochy? Ha, ha, ha! A kde jednou vyroste satelitní městečko nebo sportovní areál brzy přibudou i další budovy, další silnice, parkoviště… a krajina se změní k nepoznání. Šumava zmizí… P. S. Podobenství: ve Vimperku jsem vyrůstal v sedmdesátých a osmdesátých letech a vidím ho z povzdálí i takto: stačilo jen pár let pochybné developerské volnosti a sídliště nad Sušickou ulicí se rozrostlo až k obzoru k Hrabicím, jedna z nejvýznamějších dominant Vimperka – Homolka už není holá, ale je pokrytá sítí parcel a stojí na nich domy, pod Homolkou zrušili stavbaři louku a postavili na ní supermarket a obří parkoviště atd…
    Citovat
     
     
    #1 Martin 2013-05-09 09:22
    chudák pan Bláha ten z tech developerů a těžařu nemůže usnout. Kdyby raději šel lovit kůrovce...
    Nebylo by vůbec špatné, také požádat o vyjádření k tomuto článku zástupce protistrany, aby byly zde prezentované informace objektivní.
    Citovat