vimperk,jižní čechy,regionální zpravodajství,šumava

O rovných podmínkách nelze mluvit, pokud se rozhoduje na základě kontaktů, protislužeb a peněz pro populistické účely

Redakce obdržela další vyjádření ing. Milana Straky k nedávnému tématu rubriky Vimperský chodec, tedy k nově budované cestě do areálu na Vodníku. Stanovisko zveřejňujeme bez redakční úpravy.

Tématu jsme se věnovali v těchto článcích:

MARTIN PAŠTIKA REAGUJE NA SLOVA MILANA STRAKY 

MILAN STRAKA DOPLŇUJE VIMPERSKÉHO CHODCE 

VIMPERSKÝ CHODEC: K Vodníku vede nová cesta, zdí lemovaná

Odezvy na mé zcela věcné a strohé doplnění fotografií vimperského chodce jsou různé, typické však je, že žádná není věcná a konkrétní, většina jich ani není k věci samotné, a nepřímo dotázaná strana – radnice – zarputile a zřejmě plná nejistot mlčí. Místo ní se ozval pan Ing. Martin Paštika, který spolu s manželkou vlastní budovu, do jejíž těsné blízkosti dotyčná cesta vede. V roce 1993 v ní pan Josef Chval načerno provedl stavební úpravy a též načerno změnil účel užívání. V současnosti je užívána jako restaurace i na základě nepravdivého tvrzení, že tam „v cca 60tých až 80tých letech byla restaurace", které je uvedeno v dokumentaci předložené letos při vyžádané pasportizaci manželi Paštikovými zastupovanými panem Ing. Pavlem Koubou. Nabízí se říci, že k pochybné budově vede pochybná cesta.

Vraťme se k reakci pana Paštiky, kterého v komentářích nejvíce opakuje a doplňuje jemu zřejmě blízká dvojice postav Tomase a Vimperaka.

Proč kritizuji opravu cesty na Vodník, když Město Vimperk oprava nic nestojí a peníze z dotace jsou účelově vázány?

Protože:

1) jsou to i mé peníze

2) dle mého názoru byly podvodně vylákány za účelem umožnění příjezdu automobily

o pouhých 442 m blíže k výletní restauraci Vodník, o což pan Paštika již dříve marně usiloval, mysleje si, že tím zdarma zlepší podmínky pro podnikání své i firem, v nichž je společníkem (říká se tomu socializace nákladů a privatizace zisků)

3) nemyslím si, že zprůjezdnění pro cesty pro veřejnou dopravu automobily bude ku prospěchu lidí procházejících po ní do území u vodní nádrže Vodník, k jehož zpříjemnění pan Paštika bezesporu též přispěl.

Já sám tudy chodívám poměrně často již od roku 1976 (ke smůle některých lidí).

Add. 1) Veškerá náplň dotačních fondů EU pochází z příspěvků členských zemí, tedy z daní v nich vybraných, tedy i z mých daní a z daní obyvatel Vimperku. V současnosti sice ČR ještě dostává z fondů více peněz, než činí její příspěvek do EU, ale v budoucnu se to změní a budeme čistými plátci. Čili to, co teď k naším penězům dostáváme navíc, v budoucnu „i s úroky" splatíme. Měli bychom dobře vážit, na co a jak ty peníze vydáme. Informací o povážlivých účelech a předražených cenách projektů financovaných z fondů a grantů je bohužel více než dost. Tak zdařilé projekty, jako je Cukrárna pod zámkem ve Vimperku, aby jeden hledal lupou. Je na vůli každého, jak se stará o řádné využití a hospodaření s jím získanými finančními prostředky. Já se starám, protože nechci, aby ta část mých peněz, která je veřejně spravována veřejnými rozpočty všech úrovní, byla rozkrádána.

Add. 2) Povodně 2009 a jak říkám „pohádková voda".

V červnu 2009 povodně způsobily v Jižních Čechách četné škody. EU na jejich odstranění přislíbila pomoc. Vimperská radnice zareagovala rychle a za její postup shrnutý v článku tehdy místostarosty Ing. Bohumila Petráška pro Vimperské noviny č. 1/2010 „Co voda vzala" si zasloužila uznání. V létě 2009 byly uplatňovány skutečné škody a to ještě s určitou autocenzurou ty významnější. Mezi nimi, pane Kamile Vácho, byla i oprava koryta Křesánovského potoka. Nevím o tom, že by mezi nimi byla i oprava komunikace vedoucí podél koryta potoka, ale určitě také nevím všechno. Její poškození vodou bylo minimální. Po shromáždění všech požadavků od obcí na dotace na opravy se v Jihočeském kraji zjistilo, že přidělená kvóta není vyčerpána, a obce byly vyzvány, aby vznesly další požadavky. Mezi požadavky, o kterých se rozhodovalo v druhém kole byly i čtyři podané Městem Vimperk. Mezi nimi i oprava obou přístupových cest k areálu Vodník. Hlavní a příjezdová cesta po silnici vycházející z Purkártovy ulice přicházející shora k horní části areálu okolo vrcholu kopce (ach, kde všude ta povodeň nebyla; tady ale i na jiných místech ve Vimperku alespoň zasáhla, abych tak řekl „obecně potřebnou" komunikaci, a nevím o nikom, kdo by proti takovým opravám vystoupil) je v projektu označena jako úsek B. Spodní přístupová cesta podél Křesánovského potoku, kudy se k areálu dalo přijít příjemnou krátkou procházkou nebo přijet na kole bez toho, že by Vás ohrožovala auta, kterým byl povolen vjezd jen pro zásobování, je označena jako úsek A. Oprava kratšího úseku A je dražší než oprava úseku B. Za mnohé v Jihočeském kraji dodatečně podané žádosti bych nechtěl nést osobní zodpovědnost. Na druhou stranu mám určité pochopení pro starosty i další představitele finančně oprávněně potřebných obcí. Myslím si, že motivem jejich jednání je prospěch obce, sám bych však v jejich situaci byl velice obezřetný, neboť „cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly". Takové jednání totiž svádí k jeho opakování a může snadno přerůst i v to, co ve Vimperku nazývám „pohádkovou vodou".

Ta se na jaře 2010 objevila na komunikaci vedoucí podél Křesánovského potoka od Purkártovy ulice k Vodníku. Byla to mrška. Viděl ji tak jeden, možná dva páry očí. Vydržela v zemi schována řadu měsíců. Když se konečně dostala ven, pustila se do komunikace a to ne v jejich nejnižších profilech, kudy voda obvykle teče, ale údernicky si vybrala pro ni nejhůře dostupné nejvyšší místo klenby vozovky uprostřed komunikace a pustila se do něj silou beranidla. Na jiném místě zas opovrhla měkkou zeminou přilehlého trávníku a v dlouhém pruhu se opět dala do mnohem obtížnější práce na destrukci asfaltové vozovky. Její řádění můžete vidět na přiložených fotografiích.

Nebyl jsem sám, kdo si toho všiml. Výkladů uvedeného jevu bylo více. Například jiný pohádkář mi později říkal, že tam byly prováděny sondy. Když jsem se při svém posledním setkání s panem Mgr. Pavlem Dvořákem jako starostou v září 2010 o tom zmínil, řekl mi, že o tom nic neví. Shodou okolností krátce poté byla komunikace opravena stavební akcí řádně schválenou usnesením č. 895. zastupitelstva v rámci oprav po povodni 2009 bez využití fondů EU, protože o podané žádosti na financování z EU v té době nebylo rozhodnuto a Město Vimperk požádalo o vyřazení danéopravy z žádosti o dotace. Náklady na opravu činily 324 tis. Kč. Z toho 84 tis. Kč poskytl soukromý subjekt, jehož jméno mi MěÚ nebylo sděleno a který se k tomu, na rozdíl od jeho jiných případů, doposud sám hlasitě nepřihlásil.

Letos je oficiálně prováděna oprava předmětné komunikace po povodni r.2009 na náklady EU. Cena stavební akce úseku A je 6.971.738,- Kč včetně DPH.

Add. 3) Vozovka je široká cca 3m a ve značné části je sevřena mezi koryto Křesánovského potoka a kamennou opěrnou zeď na rozdíl od minula vyzděnou na beton kolmo od země, která tak zužuje prostor komunikace oproti původnímu stavu s nasucho skládanou zídkou ustupující od vozovky se svahem, jehož sesuvům zabraňovala. Představa, jak se tam budou střetávat maminky s kočárky a rodiny s dětmi na procházce s auty, která jim budou libě podkuřovat pod nos nepatří k těm veselým, alespoň pro mne ne. V obcích spravovaných rozumnými lidmi na takovýchto komunikacích maximálně připustí souběh cyklostezky a chodníku a na koncích komunikace umístí uzamykatelné závory, které může otevírat jen omezený okruh uživatelů se vskutku oprávněným zájmem.

V další části komentářů se uvádí, co vše pan Paštika dělá, kolik peněz investuje do veřejně a zdarma přístupných prostor a akcí. Myslím, že většina lidí po letech zkušeností s kapitalismem ví, že nic není zadarmo. Ekonomicky fundovanější dále ví, že většinu jeho akcí lze v účetnictví zařadit pod položky podpora prodeje a značky – viz např. různé akce pořádané v prodejních centrech u hypermarketů. Tím ty akce prosím nechci odmítat a odsuzovat, ale jen pomoci při jejich správném zařazení. Pokud se nějaké aktivity pořádají doopravdy z důvodu nezištné pomoci, obvykle o nich dotyční nehovoří, natož aby je s vervou roztrubovali do světa. V takových případech je anonymita ctí. Vím, že část občanů uvítá, že prostředky ušetřené na vstupném může využít ke konzumaci v přilehlé restauraci, a třeba letní kino mělo ve Vimperku tradici.

Pokud bych měl panu Paštikovi oplatit jeho péči a veřejně a na dálku mu poradit, zdarma, nezištně a upřímně, tak bych ho upozornil, aby při výběru kulturních akcí pro Vodník respektoval fakt, že v jeho blízkosti stojí nemocnice a LDN s přísnými hygienickými nároky, mimo jiné na hluk. Dále bych mu doporučil, aby investoval do vybavení především kuchyně, aby mu hygiena nikdy nezkolaudovanou restauraci nezavřela. Neuškodilo by, i zamyslit se nad svým jednáním a vystupováním, a svůj neúspěch v posledních 2 obecních volbách nesvádět na závist většiny spoluobčanů. Mnozí z nich (včetně mne, i když právně občanem Vimperku nejsem) mohli sledovat druh i vývoj jeho aktivit již od jeho středoškolských studií, a zřejmě nezapomněli a udělali si svůj úsudek.

Ke zjevným absurditám, jako že neustále útočím na vše, co se ve Vimperku dělá, na místní podnikatele, že podávám udání i na akce pro děti a usiluji, aby se všechny tyto akce konaly v KD Cihelna, se vyjádřím jen potud, že jsem ve sporu s některými orgány státní správy, především hygienou, a s jedním místním podnikatelem majícím vazby na radnici, kterého jsem předem na mé námitky k jeho činnostem písemně upozornil. Teprve když nehodlal od svého jednání ustoupit, podnikl jsem a podnikám další kroky. Je to můj standardní postup. Spory vyplývají z toho, o co mi jde.

Na tuto opakovaně mi pokládanou otázku, stále a též opakovaně odpovídám, že o rovné podmínky a to ne jen pro mne a ne jen v podnikání (a ne jen ve Vimperku).

Nyní dodávám, že o rovných podmínkách nelze mluvit, pokud je o věcech rozhodováno na základě kontaktů, protislužeb a peněz využívaných pro populistické účely. Zcela nepřípustné je pak zastrašování kontakty skutečnými i domnělými.

Ing. Milan STRAKA