vimperk,jižní čechy,regionální zpravodajství,šumava

vimperk,jižní čechy,regionální zpravodajství,šumava

hyundaiama banner

jamra12

calypso


teplo

emigifjednota-animacesova
uvnitř polední menu vimperských restaurací

galerie                                                                

 

Pátek 18. květen 2012
JAKO ŽIGA PRÁCI NESEHNAL, TAK SE JMENUJE KANTOR
.EU - Názory
Úterý 06. prosinec 2011 21:04

kantoroviŽIJÍ MEZI NÁMI: Jaké to je, když se ve Vimperku zamiluje bílá holka do černého kluka?

 

 

Příběh těchto dvou mladých lidí, to není žádná červená knihovna. I když začátek tak skoro vypadá - byla to láska na první pohled, mají se rádi už 14 let a vychovávají spolu dvě krásné děti. Když ale Radek s Martinou zabrousí na některé části jejich života, běhá mráz po zádech. Za všechny peripetie může Radkova barva pleti. Je totiž Rom. Zatímco Martina je bílá.

„Mám dva bratry a jednu sestru, když jsme slavili manželčiny třicetiny, dostali jsme v Calypsu tak na hubu za to, že jsme cikáni, že jsem bráchovi musel vytahovat zapadlý jazyk," vypráví Radek Kantor.

Ale nepředbíhejme a začněme pěkně po pořádku.

Radek Žiga a Martina Kantorová se seznámili, když jemu bylo osmnáct a jí o dva roky více. Martina dělala servírku v jednom vimperském baru. „Měli jsme tam nějakou oslavu a Martina se zeptala, jestli je tu někdo, kdo umí hrát na kytaru. Potom jsem pro ni hrál celý večer," vzpomíná s úsměvem Radek. Byla to láska na první pohled.

Hned potom ale poprvé a v žádném případě ne naposledy sehrála v jejich vztahu důležitou úlohu rasová diskriminace. Do baru, kde Martina obsluhovala, začali mít Romové zakázaný vstup. Ona sem ale svého Radka dál pouštěla. Kvůli tomu měla problémy nejen ona se svými nadřízenými, ale také Radek s ostatními Romy. „Všichni cikáni mi záviděli, protože jsem tam na rozdíl od nich mohl," směje se dnes Radek.

Po čtyřměsíční známosti se brali. Její rodiče byli zásadně proti. Nelíbila se jim Radkova barva pleti a rozhodně v sobě svoji nespokojenost nedusili. „Dali mi vybrat buďto oni, nebo Radek," vypráví sympatická blondýnka. Martina šla za hlasem srdce.

Když se brali, nechtěli jít její rodiče ani na obřad. Nakonec jim to ale nedalo a přišli. A dnes na Radka nedají dopustit. „Mají ho možná radši než mě," říká v žertu Martina.

Škola základ života

Radek pochází z nedalekých Bořanovic. Jeho rodiče se sem přestěhovali ze Slovenska a celý život pracovali v místním JZD. Jiní Romové v Bořanovicích nebydleli. „Dalšího cikána jsem viděl, až když jsem šel do Vimperka na základku," vzpomíná Radek.

Oba jeho rodiče od narození všem svým čtyřem dětem vštěpovali lásku ke starším i svým partnerům, to, že škola je základ života a hlavně, že bez práce nejsou koláče.

A povedlo se! Všichni Radkovi sourozenci jsou šťastně ženatí a vydělávají si poctivou prací. „Jeden brácha stejně jako já řídí kamion. Druhý podniká ve stavebnictví," přibližuje. Všichni si vybrali za své životní partnery protějšky bílé pleti.

Problémy měl, když sháněl práci. „Vždycky jsem říkal, ať mi řeknou na rovinu, jestli mám čekat, že práci dostanu, i když jsem cikán," říká Radoslav Žiga.

Totéž tvrdí i Martina, která po svatbě přijala jméno manžela. „Jméno Žigová mi pravidelně zavíralo všechny dveře," uvádí Martina. Velká změna nastala poté, co se oba přejmenovali na Kantorovi. „I přes barvu pleti se na mě lidi dívali úplně jinak," uvádí Radek, který pak pracoval v kovárně, na pile, či v bývalé Tesle.

Bráchu málem zabili

Nadávek na to, že je cikán, si užil víc než dost. Nejhorší zážitek se váže k oslavě třicátých narozenin jeho manželky. Vyrazili i se svými sourozenci na známou diskotéku Calypso. Radek chtěl ženu překvapit a na oslavě nešetřil. Špunty od sektu létali vzduchem. „Ááá dneska se fasovaly dávky!" Slyšel Radek Kantor, když šel na záchod. Hned potom se strhla bitka, do které se po chvíli zapojila celá diskotéka. „Nejstaršího bráchu zmlátil vyhazovač tak, že jsem mu musel vytahovat jazyk," rozčileně gestikuluje Radek.

Možná i pod dojmem tohoto zážitku se nepodíval na sobotní mítink Dělnické strany sociální spravedlnosti. Teď ho to mrzí. Mrzela ho i slova starosty Petráška, kdy místní Romy vyzval, aby v sobotu raději nikam nechodili a neprovokovali. „Nevím proč, jsem tady doma, chodím do práce a platím daně, tak proč bych se měl někde schovávat," kroutí hlavou.

„Rozhodně se nestydím za to, že jsem cikán," říká. Druhým dechem ale dodává, že nesnáší ty, kteří se nesnaží hledat práci a nechovají se tak, jak by měli. Je jedno, jestli bílý nebo černý.

Martina a Radek spolu vychovávají dvě holky. Mladší Nelinka je bílá. Starší – třináctiletá Nikola má snědou pleť. „Už si také vyslechla pár narážek, i proto jsme si změnili jméno, aby neměla problémy, uvádí Radek. „Snažím se dobře učit, s každým vycházím a nemám žádné nepřátele," vypráví Nikola.

Oba manželé se dlouho rozhodovali, jestli redaktorce www.vimperk.eu rozhovor poskytnou. „Nechci, aby si někdo myslel, že si chci jen zajistit alibi. Nechci, aby si lidi mysleli, že se chci ukázat jako nějaký dobrý cikán. Já nesnáším lidi, kteří se neumějí chovat. Ať je bílý, nebo černý. Kašlu na řeči o přizpůsobivých a nepřizpůsobivých. Já se chovám přirozeně a nikdy jsem se nepřizpůsoboval. Ať dělám, co chci, tak stejně nezapadnu. Pro bílý nejsem dost bílý, pro cikány zase dost cikánský. Už jsem si zvyknul na to, že žiju svým životem a nestarám se o nikoho. Ani o černý, ani o bílý," uzavírá Radek Žiga, pardon Radek Kantor.

Text a foto: Lenka CIMRMANOVÁ, vimperk.eu

kantorovi

 

Aktualizováno Úterý 06. prosinec 2011 21:12
 

Noví občánci

17.5. Jiří Lukele, Dolany
11.5. Kristýna Kotlárová, Vimperk
7.5. Valérie Bělohubá, Bošice
8.5. Elena Kalousová, Vimperk

V pátek se spouští registrační systém na splouvání Vltavy


V pátek 27. dubna v 9 hodin začíná registrace lodí na splouvání Teplé Vltavy. Kvůli ochraně přírody může na Vltavu vyrazit méně vodáků, povinností bude i doprovod vyškoleného průvodce.


Pátek sedmadvacátého dubna v devět hodin ráno bude oficiálně spuštěný registrační systém pro splouvání Teplé Vltavy.
Podobu a nový systém splouvání pro rok 2012 upravuje Návštěvní řád Národního parku Šumava. Součástí tohoto návštěvního řádu je také definice režimu splouvání na vodních tocích Vydra, Otava a Vltava. Jeden z úseků na Vltavě, který začíná na Soumarském mostě a končí u mostu na Pěkné, mohou při stavu vody mezi 50 - 61 cm splouvat pouze předem registrovaná plavidla.

Ti co se zaregistrují, si budou muset připlatit, navíc s nimi musí vyrazit vyškolený průvodce, což má výrazný vliv i na cenu, kterou budou vodáci muset za splouvání zaplatit.
Počet lodí, které budou smět na Vltavu vyrazit, bude o více než polovinu menší, než tomu bylo loni. V roce 2010 mohlo po Vltavě splouvat 81 lodí, v rámci útlumového režimu v toce 2011 už mohlo na Vltavu vyrazit jen  63 lodí, letos to bude pouze  28 lodí,“ popisuje Zdenka Lelková, manažer pro regionální vztahy Správy NP Šumava.
Snižování počtu lodí i povinnou asistenci průvodců přímo nařizuje naturové posouzení, který v tomto případě hodnotí vliv vodní turistiky na chráněné druhy živočichů a rostlin žijících na Vltavě.

Nařízené počty lodí platí v případech, že se hladina na Vltavě vystoupá do výšky mezi 50 a 61 centimetry. Na vodu tak mohou každý den pouze čtyři skupiny po sedmi lodích. S každou musí podle pravidel ochrany přírody a naturového posudku vyrazit průvodce. Registrační poplatek byl stanoven na částku 300 korun za jednu kanoi a 150 korun za kajak. Loni každý vodák platil sto korun a děti polovic. „Vyšší taxu jsme letos museli nasadit kvůli nutnosti mít vyškoleného průvodce,“ říká Zdenka Lelková. Při výšce nad 61 centimetrů žádné limity co do počtu lodí nejsou. Samozřejmě zůstává registrace placených plavidel. Průvodce si v tomto případě mohou vodáci objednat dobrovolně a zdarma,“ uvádí Zdenka Lelková. Když hladina klesne pod 50 centimetrů, splouvat je zakázáno.

Nástupní místo na Vltavu je v květnu v provozu o víkendech a státních svátcích. Od června je to každý den - od 8 do 12 hodin. Registrovaný může zrušit registraci až 1 týden před zamluveným termínem, své peníze dostane samozřejmě zpátky. „Každé registrované plavidlo obdrží v nástupním místě Soumarský Most registrační známku, kterou nalepí na viditelné místo v přední části plavidla,“ upozorňuje Josef Štemberk, projektový manažer Správy Národního parku Šumava.
Registrace se provádí buď prostřednictvím internetového registračního systému, který bude na stránkách www.npsumava.cz spuštěn v pátek 25. dubna v 9 hodin ráno, nebo v povolené době splouvání přímo v nástupním místě Soumarský Most. „Samozřejmě jen v případech, kdy budou ještě volná místa,“ doplňuje Štemberk.





Na ostatních tocích národního parku není podle návštěvního řádu splouvání povoleno.

Pro toky v CHKO platí běžná vodácká pravidla.

Aktuální informace o splouvání podává:

Vltava

Informační středisko Svinná Lada - tel. 388 434 180
(pro úsek Borová Lada - Lenora)

Vltava

Informační středisko Stožec - tel. 388 335 014
(pro úsek Lenora - Nová Pec)

Otava

Informační středisko Rokyta - tel. 376 599 009, 731 530 437
(pro úsek Čeňkova Pila - Rejštejn)

Vydra

Informační středisko Rokyta - tel. 376 599 009, 731 530 437

 

Návštěvní řád je obecně závazným právním předpisem stanovujícím podmínky pro turistické, sportovní a rekreační aktivity osob na území Národního parku Šumava. Je vydávaný zejména za účelem ochrany národního parku před možnými rušivými vlivy turistických, sportovních a rekreačních činností. Vztahuje se na všechny osoby, které se na území národního parku zdržují nebo tu vykonávají nějakou činnost.

 

 

Ve Vimperku dne 26.dubna 2012

 

 

 

 

Pavel Pechoušek

tiskový mluvčí

Správa NP a CHKO Šumava

1. máje 260

385 01 VIMPERK

tel.: +420 388 450 213

mobil: +420 731 530 509

e-mail: pavel.pechousek@npsumava.cz

www.npsumava.cz

 

 

historie