vimperk,jižní čechy,regionální zpravodajství,šumava

Zhruba třicítka lidí připravovala návrh Nového zákona o Šumavě. Co člověk to jiný názor. 

Nový zákon je pro klid na Šumavě to nejdůležitější
Zhruba třicítka lidí připravovala návrh Nového zákona o Šumavě. Co člověk to jiný názor. Zasvěcení nepředpokládali, že by se mohli dohodnout. Přesto se to povedlo. Zástupci plzeňského a jihočeského kraje, ministerstva životního prostředí, šumavských obcí, vědecké obce, nevládních organizací a v neposlední řadě Správy Národního parku Šumava odešli od kulatého stolu s kompromisním řešením, na kterém se shodli všichni. „Správa Národního parku bude již pro tuto sezónu usilovat o nastavení takových pravidel v péči o území, aby odpovídala dojednanému návrhu zonace. Věříme, že to přijmou všichni účastníci kulatého stolu i laická a odborná veřejnost,“ říká Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava

Jak dlouho se nový Zákon o Šumavě připravoval?
Více než půl roku, byly to stovky hodin o víkendech a pozdních večerech. Za poslední 1/4 roku jsme s řadou šumavských obcí projednávali zonaci tři krát! Pokaždé jsme jim zvětšovali první zónu, kde se nezasahuje a zmenšovali třetí zónu. Bylo to obtížné, málokdo  dohodě nevěřil, ale nakonec se povedla. U kulatého stolu na Ministerstvu životního prostředí České republiky sedělo přes 20 osobností, téměř každý jiný názor, proti sobě několik ideologií, ale návrh nového zákona vznikl. Je to kompromisní řešení a platí. Na tom se všichni  u kulatého stolu na ministerstvu dohodli. Zcela bez pochyby zazněla všechna pro a proti. Přinášet další nová, nebo opakovat to co již zaznělo, by nebylo vůči dohodě fér. Proto Správa parku bude tuto dohodu respektovat a již pro rok 2012 budeme usilovat o nastavení takových pravidel péče o území, aby vyhovovala dojednanému návrhu zonace.

Proč je nutné upravovat podmínky v parku speciálním zákonem?
Upřímně musím říct, že nevím, jestli je vysloveně nutné, aby podmínky Národního parku Šumava byly upraveny zákonem. Dvacet let existuje Národní park Šumava bez zákona. Ale mohu přesně odpovědět na otázku proč je to dobré a proč se zákon připravuje. V první řadě je to tak zakotveno v zákoně o ochrany přírody. Ten jasně říká, že Národní park se vyhlašuje zákonem. Tedy pokud jsme 20 let zákon neměli, tak jsme byli celou dobu v nesouladu se zákonem o ochraně přírody. A za druhé zákon zcela bez pochyby vzniká proto, aby byla jasně stanovena kritéria a podmínky jak se bude o národní park pečovat v dlouhodobé perspektivě. To zejména proto, aby nedocházelo ke změnám koncepcí s každým ministrem, potažmo s každým ředitelem NP Šumava. Jako jsme toho byli svědky už několikrát.  
 
Můžete porovnat velikost zón, které se objevují v návrhu zákona ve srovnání se sousedícím Národním parkem Bavorský les?
Ano to bude zajímavý příměr. Bavorský park má rozlohu 24 tisíc hektarů a má 12 tisíc hektarů první zóny s nejpřísnější ochranou řízenou heslem přírodu nechat přírodě. NP Šumava má rozlohu 68 tisíc hektarů a pro tu nejpřísnější ochranu, kde budeme okamžitě přírodu jenom pozorovat, jak se sama vyvíjí, jsme určili 15 tisíc hektarů, s drobnými a dočasnými vstupy člověka se počítá na dalších třech tisících hektarech první zóny a do stejného režimu jsme podle jasného harmonogramu připravili území dalších 5800 hektarů. Dohromady tedy máme výhled na 24 tisíc hektarů první zóny a to je vlastně rozloha celého NP Bavorský les. Myslím, že jsme v průběhu projednávání zákona a při přípravě zonace jako územní strategie dosáhli maxima možného a věřím, že všechny strany, které seděli u kulatého stolu to tak vnímají a respektují.
 Co má pro vás větší prioritu ochrana přírody, nebo rozvoj šumavských obcí, který musí být podpořený rozvojem turismu?   
Národní park se vyhlašuje z důvodu ochrany přírody. To proto, že na jeho území je něco přírodovědně mimořádně hodnotné a zasluhuje to tu nejpřísnější ochranu. Pokud se podíváme na návrh zonace, tak takové území, které je tvořeno první a druhou zónou představuje celkem 95% z rozlohy NP. A to je území, kde má prioritu ochrana přírody. Z toho jasně vyplývá, kde jsou priority. Musíme si také uvědomit, že Národní parku Šumava byl vyhlášen na území 22 obcí a ty jsou nyní součástí národního parku. My jsme tu od toho, abychom nalezli přijatelný kompromis pro správnou míru, která bude vyvažovat zájmy ochrany přírody a také šumavských obcí. Současný návrh zákona požaduje, aby 3. zóna zaujímala jenom 5,1 procent z rozlohy Národního parku Šumava. V tomto území mají obce podle územně plánovací dokumentace vyznačeno zastavěné a zastavitelné území. A v tomto zastavěném a zastavitelném území bude mít prioritu rozvoj obce.
V souvislosti s přípravou nového zákona se často zmiňovala lanovka na Hraničníku.
 Jednání o budoucnosti NP Šumava bylo v posledním půl roce mimořádně intenzivní. My jsme opakovaně jednali s obcemi o zonaci, o prvních, druhých a třetích zónách. To že se nám podařilo vyjednat 26,5 procent první zóny, bylo vyváženo přistoupením na možnost přerušení zonace v prostoru z Klápy na Hraničník pro lano a bezpečnostní evakuační odjezdovou dráhu.
Puvodní požadavek na zábor lesa byl 140 hektarů, nám se postupně podařilo vyjednat, že to bude pouze 13 hektarů, potřebných pouze pro lanovku a evakuační odjezdovou dráhu pod lanovkou. To vše v šíři 25-30 metrů. Tedy v žádném případě sjezdovka. V okolí tohoto třiceti metrového pruhu je již 1. nebo 2A zóna, jejich režim neumožňuje rozšiřování toho pruhu za účelem jeho dalšího využívání. Pokud jde o stávající první zónu (vyhlášenou v roce 1995) tak s lanem je v kolizi pouze úzký pruh v  horní části Hraničníku. Zmíněná první zóna se nachází asi 500 metrů pod hřebenem. Pro potřeby lanovky by muselo být v první zóně poraženo něco kolem padesáti stromů. A to je veškerý zásah do první zóny. Z pohledu vegetačního to zásadní zásah do celistvosti nebude. Samozřejmě se v teritoriu vyskytují i chránění živočichové, jako je rys a tetřev. Tam již lanovka bude znamenat vliv na jejich prostředí.
Důležité je také připomenout to, že přerušení zonace v úseku pod plánovanou lanovku ještě vůbec neznamená, že lanovka nakonec bude postavena. Bude muset ještě dojít k posouzení a rozhodnutí zda má větší prioritu veřejný zájem lanovky či zájem ochrany přírody a dnes vůbec nelze předjímat výsledek.