vimperk,jižní čechy,regionální zpravodajství,šumava

Dnes, kdy jsme všichni denně konfrontováni médii, politiky a realitou na trhu všech kategorií, je potřeba více než kdy jindy najít střízlivý pohled na tuto situaci a vyrovnat se s ní tak, abychom jí nepodlehli v našem životě ještě více, než je nevyhnutelné.

Milan Zelený říká, že je velmi těžké rozeznat, zda to, co sledujeme a prožíváme je skutečně jakási krize, nebo nevyhnutelná, historická změna (transformace) kapitalistického systému. Proč? Zabývá se historickými etapami. Základem je podle něho zemědělství, jehož potřeby si vynutily průmyslovou revoluci. Rozvoj průmyslu vyvolal další společenskou potřebu a někdy v 50.letech nastala další změna (transformace), směrem ke společnosti služeb. Ke změně systému dochází vždy v okamžiku, kdy ztrácí schopnost absorbovat zaměstnanost a hledá další možnosti. I segment služeb se postupně vyčerpal a společnost teď stojí před situací vytvořit cosi dalšího, co bude fenomenem dalšího vývoje.

V nejvyvinutější ekonomice, v USA, pracuje dnes v zemědělství 0,5% obyvatel,v průmyslu asi 15% obyvatel, ve službách asi 80% obyvatel. Problém je v tom,že technologický a průmyslový rozvoj (internet,bankomaty,samoobsluhy) atd. zasáhly právě segment služeb, kdy si lidé jsou schopni řadu věcí zajistit sami, nepotřebují služby v tomto rozsahu a vzniká velká nezaměstnanost, protože pracovní síly z tohoto segmentu se již nemají kam přelít.
Lidé se mohou ekonomicky realizovat ve čtyřech oblastech. Zemědělství (potraviny), průmysl (výrobky), služby (gastronomie,banky,učitelé,lékaři,atd.) a stát. Stát je jediný z těchto segmentů, který si na sebe nemůže vydělat,žije z daní.
Když si uvědomíme,že nezaměstnanost je asi 8% a státní (neproduktivní) zaměstnanost asi 11%, tedy celkem asi 19 %, je zřejmé, že zbývající tři sektory na to nemohou vydělat.
Kde je tedy ten nový segment, který by umožnil další rozvoj a realizaci pracovních sil? Je to zásadní otázka, před kterou stojí vyspělá společnost a zdá se, že nejpravděpodobnější je návrat od globalizace k lokální ekonomice, kdy se lidé budou nuceni starat sami o sebe a realizovat v tom, co umějí a co je v jejich lokalitě důležité. Je možné, že je to námět pro úvahy mnohých z nás.

Je správné současné řešení krize?

Protože hledání dalšího segmentu uplatnění pracovních sil je historická záležitost a zatím nikdo nenalezl řešení, řeší státy tuto situaci finančními injekcemi a intervencemi do jednotlivých oblastí ekonomiky po dobu již možná 30 let, říká Milan Zelený. Pokud jsme ochotni přistoupit na výše uvedené názory, je zřejmé, že tato cesta není řešení. A tady se opět musíme vrátit k faktu, že zájem politiků je znovuzvolení, hledání perspektivních řešení samozřejmě přesahuje volební období a není jejich zájmem, i když to říkají. Aby politik uspokojil své voliče, potřebuje peníze na uspokojení slibů a tak si půjčuje a půjčuje a zdůvodňuje to téměř vždycky tak, že ne on, ale občan je tím, kdo je vinen svými vysokými nároky za zadlužení.

Krize, finanční instituce, reklama

Zadlužení obyvatel ČR je vice než 1 bilion Kč. Kdo za to může? Občan, nebo finanční instituce? Finanční instituce zjednodušeně soustřeďují peníze, které půjčují a žijí z půjček občanům, podnikům a státu. Potřebují tedy vysokou spotřebu. K její podpoře slouží reklama a sdělovací prostředky. Pro finanční instituce, reklamní společnosti a sdělovací prostředky je tedy velmi výhodné, pokud budou zadluženi občané, podniky a státy. Kdo je tedy vinen? Občan,který si nerozvážně půjčuje, nebo finanční instituce a všudypřítomná reklama?

Závěrem přední ekonom Milan Zelený uvádí příklad, kdy stát, který prodává své dluhopisy občanům má ministra financí, který veřejně prohlásí, že se obává, jsou-li státní dluhopisy bezpečné.
Možná stojí za to se nad názory Milana Zeleného na chvíli zastavit, protože to jsou názory, které na nás nechrlí denně politici a sdělovací prostředky, ale třeba racionálně, bez potřeby získat většinovou potřebu vysvětluje řadu věcí, se kterými se denně setkáváme.

S použitím diskuze Milana Zeleného

Vladimír VÁCHA