vimperk,jižní čechy,regionální zpravodajství,šumava

Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech  a občas i překvapeních ...

29.února:

Takovéto zakončení posledního únorového dne, který činí tento rok přestupným a vesměs se vyznačoval jednotvárnou, pochmurně zataženou oblohou, by ještě ráno jistě očekával jen málokdo ...

28.února:

Na novodobý výtvarný fenomén, který si od osmdesátých let minulého století vydobyl specifické označení "graffiti", můžeme mít nejrozmanitější názory a pohledy, mezi nimiž podle všeho převládají spíše negativní (zejména ve spojitosti s místy, na nichž se podobné výtvory nečekaně a nevhodně objevují). Jedno mu však nelze upřít: dokonale odráží silnou touhu autorů po seberealizaci a současně svou dobu jako takovou ...

27.února:

Kdykoli slunce nechá své paprsky rozběhnout po historických fasádách domů ...

... a vytáhne pro nás zajímavé tvary všech možných detailů, s nimiž si tu poctivě vyhráli dávní štukatéři, dokáže nanejvýš potěšit oko.

Umí však i nelítostně odhalit a zvýraznit vše ostudné, co naopak oku ani duši nelahodí ...

26.února:

Posledního únorového nedělního rána se zdálo, že špička Boubína zase jednou nevyvázne z poměrně husté mlhy, ale přece jen se náhle znenadání přihlásilo slunce ...

Ve hře byl i silný západní vítr - vydatně se snažil rozhánět a trhat nízkou oblačnost, ...

... která však svou kůži rozhodně nedávala zadarmo.

Místy už se skoro zdálo, že je pomalu rozhodnuto, ...

... okolní lesy se pozvolna zostřily a vítr, prozrazující svůj směr ohýbáním špiček letitých smrků, postupně čistil i obzor. Stačila však chvilka a pro změnu začal poletovat sníh - to vše za teploty pěti stupňů nad nulou. Den bude dozajista plný přeháněk a zvratů v počasí.

Večerní jihozápadní obloha nám připravila dárek v podobě setkání dorůstajícího Měsíce s Jupiterem (nahoře) a Venuší (dole) ... :-)

25.února:

Málokdo by možná uvěřil tomu, že ve Vimperku se lze setkat dokonce i se slavným mořeplavcem Kryštofem Kolumbem. Snímek může být pro mnohé malou hádankou, kde přesně se tato admirálova podobizna nachází ... :-)

24.února:

Svatý Matěj nám po ránu vynahradil nudnou oblohu předchozího večera, ...

... ba i ten skřivan z lidové pranostiky by se mohl napít z nejedné koleje, jako třeba této, která dokonce vypadá, že nebude plná rozpuštěné soli.

23.února:

Únorový soumrak může mít mnoho zajímavých podob. Ten dnešní ovšem zrovna žádnou toho druhu nepřinesl - patřil k naprosto fádním, proto si starším snímkem připomeňme třeba tentýž předloňský večer ...

22.února:

Že zima mírně povolila, ještě neznamená její ústup, ...

... ale podobných pohledů už se nám možná letos moc nenaskytne ...

21.února:

Dnešní den by podle meteorologů měl být nejmrazivějším z celého týdne. Každopádně je z číselného hlediska nejsymetričtějším z celého roku - 21022012 ... :-) . Od samého rána se můžeme těšit sluníčkem, Volyňka láme ledy, ...

... ale vše, co by naoko mohlo připomínat bezmála nástup předjaří, je skutečně stále ještě pořádně zamrzlé - nejen Boubín na obzoru o tom ví své ...

20.února:

Vydrží nám ránem slíbené sluníčko po celé pondělí ?

19.února:

Předivo zimního lesa vzbouzí dojem neprostupnosti ...

18.února:

Pozůstatky středečních sněhových přeháněk už z Vimperka úspěšně mizí, kdežto na Boubíně v plné síle zůstaly. Své si k nim řekla i následná noční vichřice, a když tu dnes teplota vystoupala dokonce na bezmála deset stupňů nad nulou, dalo se očekávat, že cesta vzhůru bude zásluhou dokonale rozměklého hlubokého sněhu nefalšovaným kondičním tréninkem. Od tohoto místa zbývá už jen poslední zatáčka ke schodům ... ale každý krok znamená propad nejméně po kolena, častěji však ještě hlubší, ...

... což nejlépe dokumentuje ohlédnutí zpět. Momentální sněhový stav je tu jednoznačně nejvydatnější za posledních pět let, takže k výstupu lze jedině doporučit sněžnice.

Podívaná z vrcholu dnes byla poctivě zasloužená, ...

... ale ani tady se neobešla bez hlubokého ponoru - nikoli snad do samotných námětů k fotografování, nýbrž do změklých závějí (mírné ochlazení o dva stupně samozřejmě pevnost cesty neřešilo) ... :-)

Přivítání na věži pak z jižní strany nevypadalo dvakrát přívětivě ...

... a tenhle rakousko německý pozdrav se začal svižně šířit i do vnitrozemí, ...

... kde stihl ještě i psát svým stínem po okolních lesích.

Sluníčko však dávalo stále najevo, že mlha dnes bude odeslána níže ... zpáteční cesta skutečně dole nad Kubovkou potvrdila, že Boubín se zahalil téměř po úpatí, ...

... kdežto hned při odchodu se na vrcholu opět projasnilo.

17.února:

Zákonitou daní za to, že tuhé mrazy byly konečně vystřídány teplotami nad nulou, je všudypřítomná odporná slaná břečka, od níž často v zájmu bezpečné chůze nelze pozdvihnout zrak ... ale nakonec i tady se dá objevit svým způsobem osobité kouzlo, přinejmenším v tom, že tvary zde otištěné jsou vlastně součástí lidských příběhů a navíc svébytným originálním výtvarným dílem, které v dané momentální podobě a sestavě co nevidět navždy zmizí.

Určitě je však příjemnější a povzbudivější odpoutat se od země, ...

... třeba směrem k vimperským střechám ...

... nebo pozoruhodně vyzdobeným fasádám ...

16.února:

I ten zámecký rožmberský kapřík už se tváří na bílou navátou nadílku rozmrzele ... :-)

Nakonec se ale snad i na něho usmálo polední sluníčko, které zpoza proudících oblak zprvu takhle střídavě dělilo své paprsky mezi školu ...

... a zámek, až se nakonec usídlilo na obloze až do večera.

15.února:

S blížící se polovinou týdne přidává počasí na stále větší rozmarnosti a v rozpětí jediného únorového dne předvádí bezmála aprílové divadlo ...

Projasněné okamžiky střídají husté chumelenice ...

... a zatažený večer spolu s dalším oteplením signalizuje možnost nočních vichřic. Každopádně se ale stále naplňuje první část lidové pranostiky o únoru bílém, takže zůstává otázkou, jestli se v určený čas náležitě projeví i druhá.

14.února:

Dnešní ráno mohlo být po dlouhé době považováno za vyloženě teplé - venku totiž bylo jen lehce pod nulou ...

Příští dny definitivně ukáží, zda se sobotní Boubín mýlil ...

13.února:

V rozmrzelosti nad tím, že byla probuzena ze spánku reflektory mého auta, vycenila na mne čerstvě o něco více zasněžená Volyňka ostré zuby ... :-)

12.února:

Jestliže včera tu byl zmíněn dvanáctistupňový boubínský mráz, dnes nad ránem bylo možno třeba zde - ve Sklářích (či, jak se odedávna říkávalo po vimperském způsobu, na Sklářích) uvedené číslo rovnou zdvojnásobit. Ani tentokrát však stále nemůže být řeči o rekordu, ...

... i když zrovna sám Boubín se, jak je vidět, dokázal rychle zbavit večerního inverzního závoje ...

... a s velkou pravděpodobností se za naprostého vyjasnění probudil do ještě nižších teplot.

Ale i oněch čtyřiadvacet záporných dílků na stupnici teploměru je na každém kroku dostatečně zřetelně vidět, ...

... ba i na vlastní kůži znát. Nad příznačně nelibé tělesné pocity nás však může povznést spousta v pravém slova smyslu výtvarných děl, jaká nám tu mráz pro potěšení oka uchystal ... :-)

Podaří-li se mu pak navíc zredukovat klíšťata, tradičně přemnožené hnědé slimáky a další otravnou havěť, berme jej určitě plně na milost ...

11.února:

Druhý únorový víkend bude určitě z hlediska počasí výrazně vydařenějším nežli předchozí, ...

... ale ranní šestnáctistupňový vimperský mráz se každopádně v kontextu celého uplynulého pracovního týdne nejeví nijak zvlášť extrémním.

Sluníčko navíc už docela citelně nabývá na síle a posouvá rtuť teploměru vzhůru.

Každý stupeň, o který mráz méně tahá za uši, je samozřejmě vítán, ale moc takových nám naděleno k dobru přece jen zatím ještě nebude ... :-)

Ani pozdně odpolední cesta na Boubín nepotvrzuje slibované vyvrcholení celotýdenních mrazů. Bíle obtěžkané smrčky, zdá se, jako by hleděly nedočkavě vstříc každému, kdo se vypraví zkoumat teplotní poměry nejvyššího místa české Šumavy ... :-)

Kouzla zapadajícího slunce dávají nahoře zapomenout na sice poctivých, ale nikoli rekordních dvanáct stupňů pod nulou, ...

... které, pravda, dnes ještě navíc umocňuje ledový vítr. Ale ani ten tváří v tvář zimní kráse nijak zvlášť nevadí.

A bude to jako vždy právě Boubín, kdo podá spolehlivé vysvětlení všeho, co se ve světě šumavského počasí děje ...

Stačí pohlédnout nad Bobík ...

... a ještě spíš do vnitrozemí. Jak vidno, nasouvá se sem inverze (snímek nedokáže vydat svědectví o tom, že poměrně rychle) ...

... a právě ona funguje jako spolehlivá ochranná clona, která nejen do vimperského dolíku nejkrutější mrazy opět nepustí.

Meteorologové tedy sice mohou mít pravdu, ale jen někde ... u nás naštěstí nikoli. A, upřímně řečeno, kdož ví, zda věřit či nevěřit strašákům o podobně mrazivém zbytku února - oni se milí rosničkáři občas jen raději sichrují ... :-D

10.února:

Nejjemnější, ale vytrvalé noční sněžení se do rána proměnilo v dalších čtrnáct čísel vimperského bíla ...

Těžko odhadnout, zda proměny pozdního odpoledne znamenaly předehru k dalším slibovaným náporům tuhého mrazu ...

9.února:

Přes všechny šumavské zimní radovánky posledních dnů se najdou místa, kde toho o bohatých sněhových nadílkách stále zatím mnoho nevědí - např. už jen 144 m výškového rozdílu Vimperka a Čkyně, z jejíž blízkosti pochází snímek, je v daném směru znát.

Další sněhový příděl nás přitom podle předpovědí čeká zrovna dnešní noci - oblačnost, která se k tomu účelu začala za výrazně příznivější teploty nasouvat nad Vimperk již v odpoledních hodinách, umožnila s prvními poletujícími vločkami ještě slunci, aby si okolo čtvrté takhle zakouzlilo ...

8.února:

Středeční barvy nad vimperskými střechami se od rána přece jen zdají být oproti včerejším mírně příznivějšími, ...

... vyloučeno by nemuselo být ani sluníčko, ...

... za nímž by ale možná nebylo od věci vyrazit trochu výš - třeba jako před dvěma lety, kdy touto dobou byla, snad až na sílu mrazů, situace velmi podobná.

Ale nakonec toho nebude zapotřebí - už se hlásí samo a dokonce nechalo na střešním okně uzrát první plod prazvláštního stromu - nazvěme jej třeba ledosrdcovníkem ... :-)

7.února:

Začne-li v osmnáctistupňovém mrazu poletovat celou noc drobný sníh, způsobí na silnicích spolehlivě zrádnější kalamitu, než kdyby za mírnějších teplot přišla divoká chumelenice. Na druhé straně nás však právě oblačnost, z níž ta napohled nepatrná vrstva sněhu spadla, chránila před mnohem krutějším mrazem ...

Kdybychom měli na vybranou, jakou variantu bychom dnes asi raději volili - tu, která nám byla určena, nebo ještě mrazivější slunečno s čistými silnicemi ?

Noční světla odhalila původce všech denních "radovánek". I o kráse aspoň v tomto případě platí, že všeho moc škodí ...

6.února:

Po dvou spíše zachmuřených víkendových dnech se na nás při pondělku opět usmálo sluníčko ... ale momentálně jen za cenu výrazného přituhnutí. Kdo by např. poznal na snímku budovy policie a hotelu Zlatá hvězda? Skrz fantastickou mrazivou výzdobu na výkladní skříni prodejny Thorn (všem stále známé spíš jako Mototechna) jsou přesně takhle vidět ... :-)

Kdo však touží vedle samotného sluníčka navíc po jakési aspoň vizuální iluzi tepla, ať se vypraví třeba na náměstí, kde snad jen zasněžené střechy ruší dokonalost té představy ...

5.února:

Mráz sice celkově mírně zeslábl, ale na další vodní kouzla má stále sil dostatek ...

Člověk by hnedle čekal, že se tu každou chvilkou odněkud vynoří třeba slavní trosečníci polárního moře, ... ale jsme jen na nejzamrzlejším jezu naší Volyňky, pouhý kousek pod jižní skálou, která spolu s řekou kdysi chránila středověký Vimperk ... :-)

4.února:

Mrazy, které měly podle meteorologů ještě setrvat na včerejší intenzitě, se dnes na některých místech zásluhou ranní oblačnosti zmírnily. Vimperk a Boubín na tom byly prakticky stejně - v obou případech se teploty pohybovaly mezi dvanácti až čtrnácti stupni pod nulou. Město se ovšem odpoledne mraků i drobného sněžení postupně zbavilo, ...

... kdežto Boubín jako vždy všechny zbytky oblaků a mlh pochytal, aby pod ně mohl ukrýt svůj zamrzlý vrchol.

Tím pádem byla po několika jasných dnech viditelnost opět víceméně nulová, jen při občasném protržení od severu putujících mračen se chvílemi mezi jejich cáry zjevila nahoře modrá obloha ...

... a v okamžiku západu slunce i nepatrné zabarvení nad obzorem, který ovšem mlha posunula na úroveň Basumského hřebene.

Teprve v půli sestupu se za soumraku ukázaly poslední sluneční stopy ...

... a pak už se na znovu téměř dočista vymetené obloze za pozvolna sílícího mrazu ujal vlády do úplňku dorůstající měsíc.

3.února:

Kdo ve Vimperku naměřil prvního únorového pátečního rána v teple svého domova dvaadvacet stupňů nad nulou, byl na venkovním teploměru svědkem zrcadlového efektu - tedy přesně téže hodnoty na opačné straně nuly ... Kdo navíc v posledních dnech pozoroval Volyňku, jistě zaznamenal, že se z obou stran stále více zavírá ledovým krunýřem.

Kouzelník mráz dokáže i sebemenší jez proměnit v pohádkové království ...

... a nabízí se tu jen otázka, kolik nespoutané volnosti ještě řece zbývá, ...

... jak dlouho ještě takhle uvidíme na její hladině nebe a slunce, nežli ji ledový příkrov načas uzavře.

Uprostřed ledových kouzel však nejsme ušetřeni ani smutné pěsti na oko ... kdopak se asi postaral o tuhle "výzdobu" říčního toku?

2.února:

Dnešního rána scházel jen malý kousíček k tomu, aby se rtuť teploměru ve Vimperku dotkla hranice dvacetistupňového mrazu ...

Sluníčko zpočátku opět zápolilo s promrzlou inverzí, ale tentokrát za její vydatné pomoci připravilo všem, kteří nezůstali pod peřinou, úžasnou a vzácnou podívanou ...

Jako v učebnici halových jevů tu bylo možno spatřit malé sluneční halo (půlkruh nahoře v oblacích), část parhelického kruhu s lehce zřetelným levým parheliem a konečně halový sloup ve viditelnější vzácné spodní verzi, jejíž detail zachycuje i předchozí snímek. Zpravidla bývá sloup k vidění spíše směrem vzhůru, kde v momentálním případě vidíme jen jeho poloviční, vlivem oblačnosti poněkud doširoka rozmazaný náznak.

Vydatný mráz nás podle všeho bude provázet i příštími dny ...

Dnešní svátek Hromnic je podle starých křesťanských tradic posledním dnem Vánoc. Ačkoli z domácností vánoční stromečky jistě již většinou dávno zmizely (leckde možná už po Třech králích), najdou se ve Vimperku místa, na nichž se tradice poctivě dodržují ... :-)

1. února:

První únorový den, který je současně dnem prvních narozenin této fotokroniky, bude jistě slunečný, ale, jak je zatím vidět, přívětivé počasí (dá-li se o něm mluvit za desetistupňového mrazu) se opět rodí velmi ztěžka ...

Archiv