Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563
16. května:
Co včera Žofie za soumraku jen naznačila, dnešní úsvit ještě více vyšperkoval …
… a večerní Boubín pak nekompromisně potvrdil. Čeká nás deštivo, …
… jež vypukne hned této noci.
Teplota se prakticky shodovala se sobotním a nedělním měřením za polární záře, vítr – tentokrát jihozápadní – ovšem znatelně zesílil, a to na 8,4 m/s (30,24 km/h).
Celkovou atmosféru by někdo možná pod vlivem silných emocí nazval přímo zlověstnou, …
… ale to by byl jen typicky lidský přístup. Ryzí příroda samozřejmě nic zlověstného neobsahuje, je vždy za všech okolností krásná, nezasluhuje ani nepotřebuje, aby jí člověk podsouval cokoli svého.
15. května:
Včera zmiňované tradice nenaplnila ani po ledových mužích bezprostředně následující Žofie … ale za soumraku přece jen aspoň takhle efektně naznačila blížící se změnu.
14. května:
Ani jeden z ledových mužů letos nedostál tradici, kterou jim přisuzují lidové pranostiky – a sotva by se někdo zlobil, vždyť na druhé straně se letošního jara vynořil přímo zástup kalendářně nepravých, zato poctivých dvojníků výše jmenovaných. I v teple těchto dní je možno v lesích stále ještě nacházet miniaturní jezírka, jejichž hladiny jsou pokryty pylovou výzdobou, na rozdíl od všudypřítomnosti nedávných dní se vyskytující naštěstí již jen zde. Fantazií podpořené oko tu má obrovský prostor k objevování nejrozmanitějších výjevů a často třeba jen tváří … že by se tu zrcadlili sami lesní duchové, jimiž naši krásnou a současně tajemnou Šumavu nejednou šperkují lidové pověsti?
Nu, možné je vše, neboť fantazii se, jak známo, meze nekladou.
A tak se na Šumavě můžeme klidně setkat třeba s maorským náčelníkem … nebo snad někým jiným?
13. května:
Těžko hledat v lesích působivější balzám na duši nežli slunečními paprsky vytaženou čerstvou jarní zeleň, nadto kvetoucí, třebaže u samé země.
12. května:
První z ledových mužů se, jak bylo možno i předpokládat, vůbec netvářil ledově – spíš naopak evokoval blížící se letní atmosféru.
Především úžasně čaroval na obloze, …
… a to až do samotného večera, …
… ba noci.
11. května:
Dnešní cesta na Boubín započala v netradiční a ke všemu dramaticky vybarvené denní době – o deváté hodině večerní, neboť sledovala jediný cíl, …
… totiž zjistit, ukáže-li se opět polární záře, a pokud ano, s jakou intenzitou. Bylo předem jasné, že včerejšího mimořádně velkolepého stavu, a to ani z hlediska časového rozsahu, docíleno nebude, určité obavy navíc vzbouzela oblačnost a lehký opar nad severním obzorem.
Přesto byl výsledek naprosto úžasný, …
… byť trval sotva půlhodinku okolo jedenácté. O půlnoci byl všemu dávno konec.
V každém případě stálo za to zachytit v doznívajících barvách záře i zemskou rotaci. Namísto obvyklého snímku teploměru, jenž by se v tom nočním čase nevyhnul nutnosti umělého nasvícení, nechť se tentokrát milí příznivci fotokroniky výjimečně spokojí se slovním sdělením, že po celou dobu autorova pobytu na rozhledně panovalo +8°C a foukalo ponejvíce od severovýchodu maximální rychlostí 3,5 m/s (12,6 km/h).
Pozoruhodné divadlo předvedl i dorůstající Měsíc – kolem jedné hodiny po půlnoci se začal vlivem poklesu do obzorového oparu a oblačnosti barvit do stále temnějších rudooranžových odstínů, až se, sám stále ještě v dostatečné výšce, zcela ztratil. Zmíněný opar poté začal stoupat a zakryl značnou část do té chvíle bez problémů viditelné hvězdné oblohy. Možná už šlo o shůry promyšlenou předehru k bezpochyb zajímavému svítání.
10. května:
Poslední dva dny se zdají být navzájem velmi podobné, …
… jako by se počasí chtělo již ustálit bez větších výkyvů. Ale dát se takovou domněnkou ukolébat bývá na Šumavě velmi ošemetné.
9. května:
Opět se vyčasilo, ale pocit předpokládaného mírného ochlazení přetrvává, …
… společně s doufáním, že ledoví muži, kteří jsou ještě před námi, již do vývoje počasí nevnesou nic horšího.
Podvečerní Boubín si užíval plné záře slunečních paprsků, …
… sám po mlžném včerejšku opět zcela volný a skýtající bohatý rozhled až k obzoru, nořícímu se již jen do jemného oparu.
Teplotní pokles oproti nedělnímu měření nevyzníval nijak dramaticky. Vítr se navrátil k svému nejčastějšímu směru, totiž západu, a lehce zesílil – na rovné 3 m/s (10,8 km/h).
Bude jistě zajímavé sledovat, …
… do jakých rovin májové počasí zamíří v příštích dnech.
8. května:
Mlha a pokračující deštivo nejspíš už nebude mít delšího trvání, …
… ale v pravý čas na pravém místě má své nesporné kouzlo.
7. května:
I takhle může vypadat probuzení krajiny po nočním dešti a bouřce, …
… přičemž bývá nejisté, kterým směrem bude vše pokračovat. Dnes bylo časného rána ve hře polojasno, ba i slabé slunečno, ale vítězství se tentokrát přiklonilo na stranu dalších dešťů.
Buďme však rádi – vláhy je zapotřebí, a to i k poctivému spláchnutí všudypřítomné přebohaté pylové nadílky.
6. května:
Dnes dostanou žíznivá šumavská rašeliniště dozajista napít a není vyloučeno, že jim k tomu přídělu vláhy posvítí v noci nejeden blesk.
5. května:
Nedělní ráno opět slibovalo poutavé boubínské zážitky, …
… třeba již jen tím, že zajímavě vybarvená obloha měla na téže straně …
… zprostředkovat setkání čerstvě vyšlého slunečního kotouče se zapadajícím měsíčním srpkem.
A tak se i stalo.
Oči však propátrávaly též jižní obzor …
… a dopátraly se na něm opět zprvu jen tušených, …
… ale přece jen reálně se zjevivších Alp.
Ty dnes ovšem o mnoho intenzivněji skrze opar nepronikly, …
… takže pohled se opět zaměřil východním směrem, který dával velkou naději na zajímavé halové jevy, Vše začalo slunečním sloupem, …
… brzy následovaným nevýrazným levým parheliem.
Vzápětí přibylo i pravé a s ním otázka, zdaří-li se dotočit celé sluneční halo.
Alpy, pravda, přidaly nepatrně na výrazu, …
… který však stále neústil v obvyklou viditelnost, …
… i když jeho celkové vyznění …
… nakonec vůbec nepůsobilo špatně.
Ba i halový sluneční oblouk se poctivě snažil a skutečně se měl dočkat výrazně většího úspěchu.
Teplota oproti minulé více než dvojnásob vzrostla, kdežto větřík – dnes jižní – zeslábl na 2,5 m/s (9 km/h).
I tak si ovšem – patrně poněkud jinou silou – dokázal kouzelně pohrávat s výzdobou oblohy, …
… přinášející každou chvilku nové variace.
A vida, teprve návrat na Basumské louky nabídl překvapení v podobě dokonalého halového oblouku, …
… ještě nad Korkusovkou porovnatelného se samotným Boubínem.
Celodenní vývoj na obloze pak vyústil v parádní večerní představení, …
… takto završené dvojitou duhou.
4. května:
Oteplení první májové soboty zapůsobilo opět skokově, byť už nikoli s intenzitou, jakou nás překvapilo v předchozím měsíci. Každopádně lákalo k vodě, …
…. a to přímo k Teplé Vltavě, nabízející krom bobřího díla podél břehů …
… i řadu dalších zajímavých přírodních dřevěných skulptur.
Opět nezbylo než konstatovat, že rozhodující podíl na vší té vpravdě magické atmosféře pozdního odpoledne měly sluneční paprsky.
3. května:
Jako by nás krajina chtěla uchránit naplnění předpovědi dalšího výrazného ochlazení, zatáhla nebe došeda a Boubín si k tomu nasadil přepoctivou mlžnou čepici.
Bylo tedy předem jasné, že by se nahoře musel stát zázrak, aby dohlednost (dá-li se vůbec toho pojmu smysluplně použít) dosáhla dál, než ukazuje snímek z rozhledny.
Je sice pravda, že oproti měření z posledního dubnového dne se dalo hovořit o poměrně výrazném ochlazení, ale už nekleslo pod nulu, což byl rozhodně úspěch. Od západu se chvilkami ozýval neškodný větřík o maximální rychlosti 3,6 m/s (12,96 km/h) a celkový pocit hrál vlivem jemného mrholení z husté mlhy jedině do mokra.
Převládl i během zpáteční cesty, třeba pohledem na dřípatky, …
… které navíc zaujaly svým opětovným statečným napřímením. Ještě posledně totiž byly celé ohnuté a zkroucené po čerstvém odtání nečekaného sněhového břemene.
2. května:
Jestliže jsme v dubnu byli svědky nejednoho velmi předčasného rozkvětu, zažíváme teď zákonitě i nejeden odkvět, …
… ale krajina i tak nese májový nádech.
1. května:
Některé květy nedávnému zimnímu vpádu odolaly, jiné si prozřetelně počkaly na správný čas, ale první máj v každém případě kvetl, a to velmi půvabně.
